K jarní rovnodennosti

   Drazí,

   vyložila jsem karty na současnou nesnadnou celosvětovou situaci, ale nemám dostatek síly ani chuti výklad rozebírat.
   Mnohé již bylo napsáno a vyřčeno. Přikládám níže text neznámého přispěvatele, který mne oslovil nejvíce.
Snad jen připomenu, že vstupujeme s ranní rovnodenností do světlé poloviny roku. Světlo máme nyní šanci navnímat mnohem silněji. Světlo Slunce na obloze a nehynoucí jiskru v nás.
   Nestrachujte se, to o co můžeme přijít, o to v pravý čas jistě přijdeme.

   Naopak, teď můžete řešit to, co jste odkládali a osobní výklad a rozbor i třeba jen on-line přijde vhod.

   Společně jsme silní,

   vaše JL

______________________________

Všechno se pro něco děje... k zamyšlení.
Lidstvo dostalo přesně tu nemoc, jak potřebovalo.
Přestali jsme si vážit zdraví a proto jsme dostali takovou nemoc, abychom si uvědomili, že na tom nejvíc záleží.
Přestali jsme si vážit přírody a proto jsme dostali takovou nemoc, aby nám pobyt v ní byl tak vzácný.
Přestali jsme být schopni pracovat v rodinách a proto nás tato nemoc zamkla do našich domovů, abychom se mohli znovu naučit fungovat jako rodina.
Přestali jsme si vážit starých a nemocných a proto nám byla dána tato nemoc, abychom si připomněli, jak jsou zranitelní..
Přestali jsme si vážit zdravotníků a lékárníků, abychom zjistili, jak jsou nepostradatelní.
Přestali jsme mít respekt k učitelům a proto tato nemoc uzavřela naše školy, aby si ji rodiče mohli vyzkoušet sami.
Mysleli jsme si, že si můžeme všechno koupit, být kdekoliv a s kým jsme chtěli a proto jsme dostali tento druh nemoci, abychom si uvědomili, že to není samozřejmost.
Mamona nás ovládl, volný čas jsme trávili v nákupních centrech, proto nám je tato nemoc zavřela, abychom pochopili, že si štěstí koupit nemůžeme.
Zaměřili jsme velkou pozornost na náš vzhled a vzhled a porovnávání sebe, proto nám tato nemoc zakryla tváře, abychom pochopili, že tam naše krása netkví.
Mysleli jsme si, že jsme páni na této zemi a proto jsme dostali tuto nemoc, aby nás něco miniaturního, co ani nevidí, mohlo zkrotit, dát nám příručku a trochu pokory.

Tato nemoc nám bere hodně, ale zároveň nám dává možnost se toho tolik naučit a pochopit, co je v životě nejdůležitější.
Dostali jsme nemoc na míru... asi jsme ji jako lidstvo opravdu potřebovali.
___________________________________________________________