Śrīmad-bhāgavatam 4.29.18-20

dehaḥ - tělo; rathaḥ - vůz; tu - ale; indriya - poznávací smysly; aśvaḥ - koně; saṁvatsara - všechny roky; rayaḥ - délka života; agatiḥ - bez pokroku; dvi - dvě; karma - činnosti; cakraḥ - kola; tri - tři; guṇa - kvality přírody; dhvajaḥ - vlajky; pañca - pět; asu - životních vzduchů; bandhuraḥ - pouto; manaḥ - mysl; raśmiḥ - provaz; buddhi - inteligence; sūtaḥ - vozataj; hṛt - srdce; nīḍaḥ - místo k sezení; dvandva - dualita; kūbaraḥ - místa pro postroje; pañca - pět; indriya-artha - smyslových předmětů; prakṣepaḥ - zbraní; sapta - sedm; dhātu - prvky; varūthakaḥ - pokryvy; ākūtiḥ - pokusy pěti činných smyslů; vikramaḥ - udatnost nebo způsoby; bāhyaḥ - vnější; mṛga-tṛṣṇām - iluzorní cíle; pradhāvati - běží za; ekādaśa - jedenáct; indriya - smyslů; camūḥ - vojáci; pañca - pět; sūnā - závist; vinoda - potěšení; kṛt - koná.

Nārada Muni pokračoval: To, o čem jsem hovořil jako o voze, bylo ve skutečnosti tělo. Smysly jsou koně, které ten vůz táhnou. Jak plyne rok za rokem, tito koně běží bez zastávky, ale ve skutečnosti se nikam nedostanou. Zbožné a bezbožné činnosti jsou dvě kola vozu, tři kvality hmotné přírody jsou jeho vlajky, pět druhů životního vzduchu tvoří pouto živé bytosti a mysl je považována za provaz. Inteligence je vozataj, srdce je místem k sezení a duality života, jako je radost a bolest, jsou místa pro připevnění postrojů. Sedm prvků tvoří pokryvy vozu a činné smysly představují pět způsobů vnější činnosti. Jedenáct smyslů představuje vojáky. Živá bytost, usazená na voze a pohroužená do smyslového požitku, prahne po naplnění svých iluzorních tužeb a žene se za smyslovým požitkem život za životem.

Zdroj: https://vedabase.io/cs